Zhruba dva měsíce po slovenských biskupech se ozvali i čeští a moravští biskupové ve věci ratifikace vskutku nebezpečné Istambulské úmluvy, díky níž by se oslovení maminko a tatínku mohlo stát i trestným činem.
Pastýřským listem českých a moravských biskupů, který se dnes četl v římskokatolických kostelích, zaujala česká a moravská církev jednoznačné stanovisko vůči ratifikaci Istambulské dohody. O tomto nebezpečném dokumentu bylo toho napsáno již dost. Mainstreamová média, dle pražských a brněnských kavárníků svobodná, o tomto mlčí, nebo informují způsobem, že člověk neznalý tohoto dokumentu, by si mohl pomyslet, že konečně nastalo něco, co už tu dávno mělo být. Jenže pokud naši zákonodárci tento pakt schválí, nebudeme se stačit divit. Například děti ztratí tatínka a maminku. Nahradí je rodič jedna a rodič dvě. Dítě nebude moci říct kamarádovi či kamarádce, že je chlapeček či holčička, protože to může být v rozporu s vnitřním přesvědčením dotčeného kamaráda či kamarádky. A tak dále a tak dále. Že je to nesmysl? Naopak, hrozba je už nyní více než reálná. Na vysokých školách už léta existují katedry genderových studií, placené z našich daní. Vliv těchto takzvaných vědeckých pracovišť, vymývajících mozky naší mládeži, schválením této dohody podstatně vzroste. Když George Orwell psal svůj román 1984, neměl ani potuchy, že o pár let později, tedy ne v roce 1984, ale v roce 2018, se něco podobného uskuteční. Istambulská úmluva je pouze jedna z cest, jak ovládnout mysli lidí. Ruku v ruce s ním jde další moloch, a to džídýpíár, tedy GDPR, vstupující v platnost už za pár dní.
Čeští a moravští biskupové se konečně rozhoupali a zaujali stanovisko vůči Istambulskému paktu a de facto i proti zrůdné ideologii genderismu. A vzali to rovnou od Adama, poněvadž „… v knize Genesis čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil“ (Gn 1,27). … Muž a žena jsou tedy odlišní, ale stejní ve své důstojnosti, a tento přirozený řád člověk zakouší od počátku věků, stejně jako touhu po vztahovosti.“ Biskupové pak rozebírají vztah muže a ženy, kteří jsou jednotlivě zcela odlišní, avšak na druhé straně jeden druhého doplňují, čímž vytvářejí celého člověka. Tedy ne člověka jedna a člověka dvě, ne pohlaví, které si jedinec sám zvolí. Muž a žena „…jsou jedno tělo a jedna duše a jejich vzájemný vztah je odrazem Boží lásky k člověku. Společně Bůh muži a ženě svěřil úkol: „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Gn 1,28). Toto přátelství mezi lidmi bylo narušeno prvotním hříchem obou biblických prarodičů. Jedním z projevů tohoto narušení je i násilí, které je důsledkem hříchu.“ Rozepisují se i fenoménu dnešní doby, o domácím násilí. „Křesťanské tradici je vlastní úcta k ženě, která vychází z její nezastupitelné role při předávání života a v nejvyšší míře se uskutečňuje v obrazu Bohorodičky, skrze kterou byl světu dán Spasitel. Díky tomu křesťanská evropská kultura prošla vývojem, jehož ovocem je zásada zvýšené ochrany žen v nebezpečných situacích a další formy rytířského chování vůči ženám. Můžeme to pozorovat ve společenském chování, kdy etiketa považuje ženu za společensky výše postavenou. Tyto společenské vzorce předávají rodiče ve výchově svým dětem. Rodina je tak první a základní školou sociálního chování: jako společenství lásky nalézá v sebeodevzdání zákon, který ji vede a umožňuje jí růst (srov. Familiaris consortio 37).“ Tím se naši biskupové zcela jednoznačně hlásí k modelu tradiční rodiny, který nedotknutelná polistopadová ikona, Václav Havel, nazval teletníkem. Tedy ne rodič jedna, rodič dvě, jak už tomu v některých rádoby pokrokových zemích je.
Naši biskupové jsou přesvědčeni, že „…takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců."
Ať se to komu líbí či nelíbí, ať je věřící či nevěřící, hlas našich biskupů je dost silný, aby byl slyšet i ve spolku, zvaném Poslanecká sněmovna. Je otázkou, zda bude dostatečně silný. Zájmové tlaky z Bruselu a odjinud, mnohdy prostřednictvím zcela zbytečných a nebezpečných některých neziskovek, bude velmi silný. Rovněž z vysokého školství genderoví pseudovědci, placení z našich daní, budou řvát.
Vy všichni, pokud chcete být nadále maminkami a tatínky, babičkami a dědečky, přinuťte své poslance, aby nepřipustili uzákonění podobného nesmyslu, jakým Istambulská dohoda je. Zvláště dnes, v Den matek, by si naše maminky a babičky měly uvědomit, že v důsledku schválení této zrůdnosti můžou tento svátek slavit letos naposledy. Za rok místo maminek může být rodič dvě a z babiček prarodič dvě. Nebo jedna?
Važme si toho, že naše Církev právě v Den matek se ozvala proti zrůdnosti, která ohrožuje nejen matky, ale celou evropskou civilizaci. Je to od českých a moravských biskupů krásný dárek našim maminkám i jejich dětem.
Maminky a tatínci, pokud chcete, aby vaše Aničky, Mařenky či Julinky byly nadále děvčátky a ne nějakým bezpohlavními tvorečky, nedopusťte ratifikaci tohoto paskvilu.
Maminky a tatínci, pokud chcete, aby vaši Frantíci, Toníci či Honzíci, byli nadále normálními kluky, a ne nějakými třeťopohlavvními bytostmi, nedopusťte ratifikaci Istambulské úmluvy.
Ještě je čas přitlačit na vaše poslance či senátory. Ale pozor, toho času je strašně málo.
Citováno z:
Věstník Arcidiecéze Olomoucké ADO, elektronická verze: http://www.ado.cz/clanek/biskupove-nesouhlasi-s-ratifikaci-istanbulske-umluvy
Citace a odkaz je v souladu s ČSN ISO 690:2011 - Bibliografické citace.
