Podle Jiřího Pehe Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.
Tato slova napsal v bulvárním plátku RESPEKT politolog a a pravdoláskařský pisálek Jiří Pehe. Na facebooku se tento hnůj dočkal velmi vřelého přijetí. Ačkoliv jsem se zařekl, že k problematice prezidentských voleb se nebudu již vyjadřovat, taková špína mne nenechává klidným.
Všichni, co tomuto dali like, je mezi nimi také řada mých bývalých studentů, ti všichni čekají, až staří povymírají? To se nemůžou dočkat, až zemřou jejich rodiče, prarodiče, strýcové či tety? Jenže oni také jednou budou staří a také jejich názory nemusí zcela souznít s názory mladých. A také jednou i oni zemrou.
Jenže pana Zemana nevolili pouze staří. Znám spoustu lidí podstatně mladších, než jsem já, dokonce prvovoličů, kteří mu dali hlas. Bylo mezi nimi i dost mých současných studentů. Mezi páně Zemanovými voliči nebyli jen lidé hloupí a nevzdělaní. Je mezi nimi rovněž spousta lidí s řadou akademických titulů před i za jménem. Tihle lidé by rovněž měli vymřít? V takové společnosti bych pak nechtěl žít.
Snad není náhodou, že dnes na stanici Vltava Českého rozhlasu vysílali již pátý díl dramatizace románu George Orwella 1984. Společnost, která by mohla vzniknout po vymření starých či nesouhlasících, by předčila společnost Velkého bratra.
Je mi strašně líto, že každý, kdo panu Zemanovi dal hlas, je a priori nepřítelem lidstva. Jsem rovněž jedním z nich. V prvním kole jsem jej nevolil, ve druhém jsem dlouho váhal. Po velkém váhání jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Volil jsem ne mezi dobrem a zlem, ale mezi dvěma zly. Zvažoval jsem, které z těch zel je menší. Již za tento postoj se do mne navezla spousta lidí, které jsem měl rád, mnozí mne zavrhli. Mrzelo mne to, ale nakonec jsem tomu i rád. Dál v sobě totiž neživím iluze, které jsem si pečlivě střežil po odchodu ze školy, kterou jsem považoval celých dvanáct let za svůj druhý domov.
Vy všichni, co lajkujete za vymření půlmilionu páně Zemanových voličů, položili jste si vůbec otázku, proč tito lidé volili právě takhle? Myslíte si, že je mezi nimi taková spousta komančů, putinovců, zemanovců? Vy, co jste kdysi čítali s nadšením mé blogy, možná si vzpomenete, kolikrát jsem byl v komentářích označen za laciného antikomunistu? Kolikrát jsem se vyjadřoval kriticky i vůči člověku, kterému jsem dal hlas?
Jeden z vás mi před týdnem napsal, že přede dvěma roky si mne vážil jako člověka, který dokáže rozpoznat pravdu od lži. Avšak svou volbou, a také změnou názorů, svým příklonem k populismu, jsem jej zklamal. Chudák, asi mne neznal. Já byl vždy silný euroskeptik, ve svém blogovém profilu to mám napsáno od samotného počátku blogování. Že potraty považuji za vraždu, to je rovněž moje neměnné stanovisko. To, že jsem proti migraci a islámu, článků na toto téma jsem napsal požehnaně. Že jsem za zachování tradiční rodiny rovněž, z toho plyne i můj odpor proti adopci dětí homosexuály a proti genderismu. Tak bych mohl pokračovat. Tak nevím, v čem jsem koho zklamal, v čem jsem změnil názory a postoje. Asi jste mne dobře neznali, nebo jste si mne idealizovali k obrazu svému. Možná se někomu líbilo, že v době, když jsem mnohé z vás učil, odvažoval jsem se nahlas říkat to, co se jen šeptalo, což se nelíbilo mým nadřízeným Jenže takový jsem byl vždy, vždy jsem více či méně šel proti proudu.
Tak vás všechny moc a moc prosím, než budete někoho odsuzovat pro názory či postoje nesouznějící s vašimi, dřív, než budete lajkovat morálním autoritám typu pana Peheho či bulvárního plátku Respekt, autoritám čekajícím na vymření starých či nepohodlných lidí, položte si otázku, proč tito staří či nepohodlní se rozhodli právě tak, jak se rozhodli. Proč se tak rozhodli i mnozí mladí, na jejichž smrt však budete muset počkat poměrně déle.
Na závěr ocituji romské přísloví, které jsem kdysi použil ve své diplomce o Romech: Šun le phuren, bo chale buter maro sar tu. Česky to znamená: Poslouchej staré lidi, protože snědli víc chleba, než ty. Napadlo někoho z vás, že od proklínaných Romů či Cikánů, chcete-li, bychom se mohli mnohému přiučit?
Tak, a teď se někteří z vás můžou těšit, až umru. Vždyť ode dneška je mi už šestašedesát. Takže zas tak dlouho to trvat nebude.
Hezký zbytek dne přeje starý ubrblaný dědek Pijáček.
