Ve svém rozhovoru pro Právo Cyril Svoboda přiznal, že je pro zavedení progresivní daně. Toto téma zřejmě osloví velkou část lidovců, včetně delegátů dnešního sjezdu. Většina členské základny nedosahuje na příjmy, kdy by se jich progresivní zdanění dotklo. Tak to tudíž nejméně bolí. Aniž si to uvědomují, prosazují tím komunistický pojem stejných žaludků. Proč tedy lidé s nižšími příjmy závidí bohatším! Zdaleka ne všichni své majetky nabyli nepoctivě! Většinou se jedná o obrovskou dřinu spojenou s rizikem, že mohou o vše přijít. Kromě hrstky velmi bohatých lidí, mezi nimiž podíl nepoctivých nemusí být zrovna malý, dotklo by se to především menších a středních podnikatelů, kteří zajišťují nejvíce pracovních míst. Progresivní zdanění by v konečném důsledku mohlo vést k dalšímu propouštění nebo ke krachu těch slabších a tím ke zvýšení nezaměstnanosti.
To by Cyril Svoboda skutečně chtěl? Poškodil by lidi podnikavé a snaživé. Co se týká bohatých grázlů, od toho jsou policie a soudy. Že se jim nedá věřit? Ale pak pojďme všichni k volbám a zvolme lidi, kteří pořádek dokážou zajistit. Ale nelikvidujme snaživé a poctivé, kteří mají smůlu, že svým úsilím zbohatli.
Spíš mám dojem, že Cyril Svoboda sleduje dva cíle, které nakonec vyústí v jeden. Získáním nerozhodných delegátů sjezdu na svou stranu a v důsledku toho být zvolen předsedou KDU-ČSL. To je jeden cíl. Druhý vyplývá z předpokladu, že podzimní volby vyhrají sociální demokrati a on bude pro ně přijatelným spojencem. To by mohlo znamenat znovunabytí křesla ministra zahraničí, což je asi cíl hlavní, na veřejnosti nepřiznávaný. Velmi dobře si vzpomínám na jeho usilovné jednání se sociálními demokraty v roce 2002, které tenkrát uspokojilo jeho ambice. Zvolení Cyrila Svobody by tedy mohlo znamenat silný příklon celé KDU-ČSL směrem doleva.
Pokud se mýlím a Cyrila Svobodu jsem správně nepochopil, budu tomu jenom rád. Pak bych se mu omluvil. A opravdu, opravdu rád! Jen mám strach, že se nemýlím.