Ad Komunismus není sprosté slovo

Před několika dny toto napsal jeden student z brněnské Masaryčky, potenciální to elita národa. V plné míře souhlasím s titulkem. Komunismus skutečně není sprosté slovo, poněvadž sprostá slova by se mohla urazit.

Pane studente, já své studenty učím, že komunismus, stejně jako nacismus, je tou nejzrůdnější ideologií, kterou kdy lidstvo poznalo. Komunismus s nacismem jsou de facto totožné ideologie. Jedná se o dva soumezné body (doufám, že máte alespoň elementární znalosti z geometrie) ideologického kruhu, přičemž jeden leží vpravo, druhý vlevo a navzájem oba splývají. Možná, že Vás to na Masaryčce takto neučí, ale je to tak. Jen mne jímá hrůza, jaká budoucí elita národa z našich vysokých škol vychází.

Komunismus opravdu není sprosté slovo. Komunismus je totiž něco neskutečně horšího. Komunismus je zosobněná nenávist k lidem. Komunismus je třídní boj bez milosti vraždící a jiným způsobem likvidující všechny, kdo jenom náznakem vyjádří poněkud jiný názor, poněkud jiný postoj. Stejně jako nacismus stojí na rasové nenávisti a likviduje všechny, kdo nesplňují kýmsi stanovená kritéria imaginární rasové čistoty, tak komunismus stojí na nenávisti třídní a likviduje všechny, kdo se svou prací či myšlením jenom nepatrně odlišují od imaginárního standardu proletáře, mnohdy inteligenčně neskutečně zabedněného.

Komunismus, stejně jako nacismus, nenávidí Boha, a proto také nenávidí věřící. Kolik kněží, řeholníků či obyčejných věřících zahynulo v nacistických koncentrácích? Vzpomeňme Editu Steinovu nebo Maxmiliána Kolbeho. Kolik kněží, řeholníků či prostých věřících bylo internováno či popraveno komunisty? Kolik z nich skončilo v gulazích, uranových dolech? Kolik z nich bylo umláceno při výsleších? Nelze zapomenout na oběti babického teroru, faráře Václava Drbolu a Jana Bulu, kteří skončili na komunistických šibenicích. Nelze zapomenout na číhošťského faráře Josefa Toufara, umláceného při výslechu komunisticko-estébáckou zrůdou. Nelze zapomenout na polského kněze Jerzy Popiełuszku, nazývaného knězem Solidarity, zavražděného polskou komunistickou tajnou policií. Plným právem tyto oběti komunistické zvůle budou blahořečeny.

Představa, že by komunismus mohl být nějakou demokratickou platformou, je naprosto iluzorní. Stejně jako nacista zůstane nacistou, tak také komunista zůstane komunistou. To, že komunisté stále sedí v českém parlamentu, je ukázkou nikoliv naší vyspělé demokracie, ale naší bezbřehé ubohosti. Dovede si někdo představit, že by čtvrt století po válce byl místopředsedou Bundestagu čelní funkcionář NSDAP? Dovede si někdo představit, že by místopředsedou německé spolkové vlády byl konfident gestapa?  U nás to ovšem možné je. Čtvrt století po listopadu máme v parlamentu komunistů jako máku a málem se svými oranžovými přáteli sestavovali vládu. Každopádně jejich vůdce je místopředsedou poslanecké sněmovny. A skloňovat slovo „demokracie“ tito soudruzi umějí ve všech pádech naprosto dokonale. Pouze nemají potuchy, co to slovo znamená. A ten konfident? Stále jeden z místopředsedů vlády je vedený v estébáckých záznamech a žádný soud tohoto člověka, možná skutečně nevinného, neočistil.

Námitka, že komunisté byli demokraticky zvoleni, neobstojí. Dostali se tam především z nerozumu voličů. Rovněž nacisté se do Reichstagu dostali z vůle voličů. Byl to důsledek katastrofických výsledků předchozích vlád a krátkozrakosti vítězných zemí první světové války. Jenže Němci se s nacismem nakonec vypořádali. My s komunismem ne. Takže máme, co jsme chtěli. Opravdu to máme?

Ale abych se vrátil k tématu:

MILÝ STUDENTE A VY VŠICHNI STRANÍCÍ KOMUNISTŮM A KOMUNISMU: KOMUNISMUS OPRAVDU NENÍ SPROSTÉ SLOVO.

JE TO NĚCO DALEKO HORŠÍHO.