Vážený pane Babiši

Před chvílí jsem Vám poslal prostřednictvím formuláře na http://www.anobudelip.cz/ dotaz, v pořadí už třetí, když na předcházející dva jste mi neodpověděl. Proto se táži také formou otevřeného dopisu.

Již dvakrát jsem Vám položil otázku, jak se stavíte ke komunistům a jejich účasti ve vládě a jaký názor máte na tzv. církevní restituce, tedy na navrácení a náhradu majetku ukradeného komunisty církvím. Jak jsem již uvedl, odpověď mi dlužíte, ačkoliv od té doby se na příslušné stránce Vašeho partajního portálu objevila řada odpovědí. Nevadí. Žádná odpověď – také odpověď. Dotyčnou stránku Vašeho portálu jsem dnes už nenašel. Ano vše se mění, i Vaše webovky.

Jedna z tehdejších otázek už není aktuální, protože z jiných zdrojů vím, že s komunisty spolupracovat nebudete. To je v pořádku. Ale jak je to s církevními restitucemi? Tedy s navrácením ukradeného okradeným? Jak se stavíte k tomuto problému? Hodláte rovněž usilovat, ruku v ruce s rudooranžovými  budovateli lepších zítřků, o napadení již schváleného zákona? Nebo se za jeho naplnění jako slušný a poctivý člověk, jak se rád prezentujete, postavíte? Myslíte si, vážený pane Babiši, že budete férovým a slušným politikem, kdybyste se postavil do jedné řady s rudými zloději a nápravu nepodpořil? Jasné stanovisko od Vás v této věci postrádám. Těžko Vás můžu volit, když slibujete, že odpovíte na každou otázku, avšak odpovídáte pouze na to, co se Vám hodí.

A ještě něco, vážený pane Babiši. Prý hodláte žalovat pány Kalouska a Ženíška, že Vás označili za estébáckého donašeče a práskače.  Chcete snad tvrdit, že 2. 9. 1954 se narodil ještě jeden Andrej Babiš a tudíž krycí jméno BUREŠ uvedené ve svazku STB pod číslem 25085 patří někomu docela jinému? Rád bych tomu věřil, ale na pohádky jsem už příliš starý.

Prokázal jste však, že do politiky se zřejmě hodíte. Politik, který v našich zeměpisných šířkách není u soudu jako doma, jako by ani nebyl. Přitom je docela jedno, zda jako žalující nebo jako žalovaný.

Vážený pane Babiši, možná se Vám moje stesky zdají malicherné, ba až banální. Jenže důvěra se skládá ze spousty maličkostí a banalit. A já Vám ještě před několika týdny fandil. Považoval jsem Vás za člověka velkého formátu, za člověka, který vysoko vyniká nad šedí naší politické a veřejné scény. Dnes už Vám nevěřím.  Škoda.

S úctou Miroslav Pijáček, Uherské Hradiště