Knížepánovo ministerstvo se probudilo, jenže …

Knížepán Schwarzenberg se konečně probudil a jeho ministerstvo zaujalo jediný správný postoj ve věci Izraelsko-Palestinského konfliktu. Po zarytém mlčení k pronásledování a vraždění křesťanů v muslimském světě, je to první zablýskání na lepší časy v naší zahraniční politice. Jen aby tento záblesk nebyl zábleskem posledním.

Zcela v duchu nacistické propagandy a také předlistopadové antisionistické rétoriky komunistů, rozpoutala se hysterie na podporu militantních Palestinců proti Izraeli.

Národně socialistický, dalo by se říci neonacistický web Svobodný odpor v článku „Pokrytectví zastánců Izraele“ v podstatě radikálně interpretuje názory těch zemí, které přiznaly Palestině statut nečlenského pozorovatele, tedy státu, při OSN. Dovolím si citovat z tohoto neonacistického webu:

"Nebyli to ale Židé, kteří plivali na Německo v zahraničí už před rokem 1933, sami vytvářeli protinacistické nálady a verbovali světové velmoci do války proti Německu? … Proto v budoucnu, až se zase některý z dnešních obhájců kroků Izraele v Gaze ozve proti ‘zfanatizované lůze‘, která půjde hájit práva svých vlastních občanů … bude mu rázně připomenuto, aby raději zmlkl, zpytoval své svědomí a šel počítat oběti do Gazy."

Pěkný žvást, hraničí s propagací nacismu a popíráním holokaustu. Bohužel, jak už jsem naznačil, silně koresponduje se stanoviskem zemí, které se spojily proti Izraeli, tedy proti Židům, a přiznáním již zmíněného statutu Palestině, postavily se na stranu militantního Islámu.

Jenže, pokud Židé v nacistickém Německu verbovali velmoci proti nacistům, tak jen proto, že viděli dál než ostatní. A také dnes je tomu podobně.

Současný Izrael je momentálně jedinou reálnou silou, která se dokáže postavit proti agresivním islamistům. Poseroutkové z EU dokážou pouze žvanit o nějakých pofiderních lidských právech, která jsou však pouze pro někoho. Do EU totiž nalezly miliony a miliony muslimů a drží se tam jako vši v kožiše.

Muslimský živel v některých zemích EU neustále sílí. Podle bulletinu EUROSTAT bylo v k 1. 1. 2009 například Turků ve dvaaosmdesátimilionovém Německu již přes 1,8 milionu, což je 25,2 % všech cizinců, kterých je v Německu celkem 7,25 milionu. To je 8,8 % obyvatel Německa. Pozor! Mnozí politologové uvádějí desetiprocentní hranici cizinců v populaci již za vážnou a v uvedených číslech nejsou započítáni tzv. integrovaní cizinci, tedy cizinci s německým občanstvím. Odhady hovoří o více než šesti milionech Turků, žijících v Německu. Navíc, vzhledem k jinému pojetí rodiny, tedy rodiny s vysokou porodností, za několik desítek let početně dosáhnou počtu Němců.

Podobně je na tom Francie, která neuznává národnosti. Proto jsou všichni občané Francie Francouzi. Kdyby tomu tak nebylo a bylo by zřejmé, kdo vlastně je příčinou již několik let trvajících vln nepokojů ve Francii, byla by xenofobní podpora Jean-Marie Le Penovi daleko masivnější, a ten by už před mnoha lety seděl v Palais de l'Élysée.

Podporu islamisté mají u socialistů (je náhodou, že pohlaváři EU jsou převážně socialisticky orientovaní?) a především u komunistů, jejichž učení je stejně zrůdné jako nacistické a kteří vždy měly plnou hubu nebezpečného sionismu. Ne nadarmo za Stalina byli Židé krutě pronásledováni. Stejně tak u nás, za milovaného prvního dělnického prezidenta Gottwalda, v monstrprocesu se Slánským jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo označeno za osoby židovského původu a popraveno. Postoj našich současných komunistů názorně dokresluje dopis, zaslaný komunistickým potěrem velvyslanci Palestiny.

Buďme proto rádi, že Izrael je tam, kde je, že alespoň tento stát dokáže omezovat choutky expandujícího Islámu.

Knížepánovo ministerstvo konečně zaujalo zásadový postoj bez ohledu na nelibost Velkého bratra z Bruselu. Jen by bylo nanejvýš vhodné, aby se toto ministerstvo jasně vymezilo také k pronásledování křesťanů v islamistických zemích. Varováním může být událost z tohoto týdne. Rozsudek smrti, vynesený egyptským soudem nad křesťany za údajnou urážku islámu  na základě islámského zákona a zvyku zakladatele islámu Mohameda. Jak se zachová naše ministerstvo zahraničí? Jak se zachová knížepán Scvhwarzenberg: Bude nadále nečinně přihlížet ke genocidě křesťanů v muslimském světě a de facto degraduje svůj postoj v OSN na pouhé teatrální gesto? Nebo bude hájit práva křesťanů nejen jako náš ministr zahraničí, ale i jako předseda strany, která se hlásá k židovským a křesťanským tradicím?