Osobní svědectví po 110 dnech (Uzdravuje Bůh i dnes?)
Přednášky byly, všechna čest, na úrovni. Otec James mluvil hodně o odpuštění. V podvečer se modlil za uzdravení přítomných. Přítomní byli usebraní v rozjímání, otec James se modlil převážně v jazycích[1] a občas řekl např. „Marie, jsi uzdravena,“ nebo „Karle, jsi uzdravený z rakoviny,“ atp. Já tomu nepřikládal žádnou váhu. Byla tam zvláštní příjemná a především uklidňující atmosféra, avšak já to považoval za cirkus, neřku – li za šarlatánství. Podvědomě jsem myslel na manželku, na její uzdravení, ačkoliv jsem tomu nevěřil. Pak se ozvalo „Lidi – Lida – Ludmila – jsi uzdravena,“ a já ucítil, jak se manželka zachvěla, neboť na doporučení otce Jamese se manželé drželi za ruce, druhou rukou jsme se drželi za tu část těla, kterou jsme chtěli uzdravit. Pohlédli jsme na sebe a to bylo vše. Ludmil tam bylo hodně. Pak to šlo dál, až po notné chvíli se ozvalo: „Miri – Mira – Miroslava – jsi uzdravena.“ To se mne samozřejmě netýkalo, protože oslovil ženu. Silně mne bolela pravá noha v kotníku a v nártu, jednak zlomenina po ani ne rok starém úrazu a navíc, neměl jsem s sebou léky, které již léta beru na bolesti nohou. Večer se mne manželka zeptala, jak se cítím. Odpověděl jsem, že mizerně. Ona však zářila pohodou. V únoru měla komplikovanou zlomeninu kotníku, shodou okolností rovněž pravého, a byla právě tři týdny po druhé operaci. Cítila se podstatně lépe, bolest polevila. Zato mne pravá noha bolela zcela neskutečně a začínala i levá. Jenže, kupodivu, nálada se mi v tom okamžiku zlepšila. Snad dobrým pocitem ze spokojenosti manželky.
Ráno jsem potkal Lídu, jednu ze svých studentek, která tam rovněž byla. „Tak co, pane profesore, jste uzdraven?“ Namítl jsem, že uzdraven být nemůžu, protože moje jméno včera nezaznělo. Ona však nesouhlasila. Prý zaznělo a ten ženský tvar byla zkomolenina, otec James je přece cizinec. A tlumočnice, sestra Hanka, jmenné tvary neupravovala, vyslovila je vždy ve tvaru použitém otcem Jamesem. U přítomných žen a dívek neviděla na jmenovce žádný z tvarů ženského jména Miroslava. Je si tedy jistá, že tam žádná taková není. A z mužů jsem tam prý jediný. Usmál jsem se. No jo, ženská, ta aby si něčeho nevšimla. Jenže vtom jsem si uvědomil, že schody z druhého patra jsem seběhl, jako by mi bylo nejméně o dvacet roků méně. A noha nebolela.
Dnes je tomu právě 110 dní, co mne noha nebolí. Rovněž neužívám léky, bez kterých jsem nemohl vydržet. Manželku ta zlomenina sice stále zlobí, ale ona sama je poněkud jiná. Vyzařuje z ní jakási pohoda, což dříve nebývalo.
Když jsem to řekl své doktorce, neuroložce, jenom pokrčila rameny a pohrdlivě řekla: "Když tomu věříte."
Tak jsem si vzpomněl, jak nám soudružka učitelka na obecné škole říkávala, že v Boha věří pouze lidé hloupí, zaostalí a nevzdělaní.
Takže jsem hloupý, zaostalý a nevzdělaný, protože věřím. Jsem na to hrdý a učím tomu i své studenty.
HALLELUIAH, JESUS! Thank you, Father James!
Děkuji Ti, Ježíši. Děkuji, otče Jamesi. Jenže bez Tebe, Pane, by ani otec James nic nedokázal.
Aleluja!
***
Mnoho jsem slyšel o podobných zázračných, ba daleko zázračnějších uzdraveních. Většinou jsem to považoval za davovou psychózu, za davové šílenství, za šarlatánství, za podvod. Vždy jsem to spojoval s různými sektami, v lepším případě s novými, netradičními náboženstvími. Problém jsem měl s katolíky, už vůbec jsem si to nedokázal představit u evangelíků. Třeba zprávy o uzdraveních například v Lurdech či jinde jsem bral s rezervou. Ano, v Novém zákoně apoštolové a další učedníci uzdravovali, setkáváme se s tím i u mnohých světců, ale já to vždy bral silně racionálně a už vůbec jsem si nepřipouštěl, že by tomu tak mohlo být i nyní, v naší době. Až do letošního srpna. Tak, jako Ježíš řekl Tomášovi: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“ (Jan 20;29), tak také já, stejně jako Tomáš, až jsem uviděl, či spíše okusil, tak teprve jsem uvěřil. Stalo se totiž z mého pohledu něco úžasného, lidským rozumem stěží pochopitelného. Ačkoliv jsem tomu nevěřil, byl jsem uzdraven. Na jak dlouho nevím. I kdyby to za pár okamžiků mělo pominout, musím chválit Pána, protože to trvá už 110 dní.
„Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý …“ říká žalmista (Ž 34,9a).
A na jiném místě volá: „Dobrořeč má duše, Hospodinu, … On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,“ (Ž 103, 1a, 3).
Aleluja!
[1] Modlitba v jazycích – zvláštní způsob modlitby, kdy modlící se vypadá pro neznalého jako v transu, vydává ze sebe zdánlivě nesouvislé nic neříkající zvuky. Zvláštností je, že lidé, kteří mají tuto modlitební schopnost, rozumí takové modlitbě, i kdyby neznali jazyk, kterým se ten druhý modlí. Čech tak může rozumět modlitbě třeba Inda, Thajce či Skandinávce a naopak. Je to jakási „vysoká škola modlitby.“ Srov. (Ř 8,26 ; 1Kor 14,4-17 ; Ef 6,18 ; Žid 1,20)
Úvod k přednášce na téma "Uzdravuje Bůh i dnes?" přednesené v rámci kurzů ALFA ve Veselí nad Moravou.
M. K. Pijáček
Dnešní stávka nebyl debakl, pane Plago
Dle soudu mnoha kantorů je pan Plaga nejhorším ministrem školství všech dob. Snad dokonce horším, než byla Kateřina Valachová. Přitom tento člověk se odvažuje tvrdit, že dnešní stávka učitelů je debakl!
M. K. Pijáček
Kdo za to může aneb Když pojem vlast se nenosí
Jsme v Česku, kde pojem vlast se nenosí. Jsme v Česku, kde národní hrdost, kterou mají jak Rusové, tak Američané, se zaměňuje za pálení trenek na Hradě a za strkání vlajky do vagíny. Kdo za to může? Prý učitelé a rodiče. Jen oni?
M. K. Pijáček
To by mohlo stačit, pane Miloši Zemane! Běžte se léčit!
Když jsem Vám ve druhém kole prezidentských voleb se zaťatými zuby dal hlas, nebyla totiž lepší volba, myslel jsem si, že už mne nemůžete ničím překvapit. Ani ve snu mne nenapadlo, že volím člověka zřejmě duševně chorého.
M. K. Pijáček
Hovězí rozhodnutí bruselské
Na základě pravidel přicházejících z Bruselu jeví se dost pravděpodobným, že nelegální migranti, kteří překročí hranice EU bez náležitého veterinárního osvědčení, můžou být utraceni.
M. K. Pijáček
Trenýrky, hymna, vagina a espézetka
Zatímco zneuctění symbolů naší vlasti, za kterou tisíce našich spoluobčanů položily život, je považováno za uměleckou invenci, nepochopenou chátrou z umlčované většiny, přelepení symbolu EU na espézetce je málem kriminalizováno.
M. K. Pijáček
Psáno uprostřed ramadánu aneb Ohrožují nás muslimové půstem?
Muslimové ať si během ramadánu vezmou dovolenou, prohlásila nedávno dánská ministryně pro integraci Inger Stojberg. Tím se stala černou skvrnou nejen dánské, ale celé evropské politiky, hned vedle Viktora Orbána či Marine Le Pen.
M. K. Pijáček
Jsem prostý věřící, pane Tomáši Halíku, a nestydím se za to
Pane Tomáši Halíku, Vaše pohrdání prostými věřícími, zveřejněné dnes na Christnet.eu, opětovně ve mně vzbudilo otázku, zda jste ještě kněz Kristův, nebo jste už zcela ve službách Satanových.
M. K. Pijáček
Nejsem Husa na provázku, pane Kalousku
Stejně jako jsem nebyl Charlie Hebdo. Tak jako tenkrát nešlo o svobodu slova, tak ani dnes nejde o svobodu umění. Jenže to Vy nejste s to pochopit, pane Kalousku.
M. K. Pijáček
Biskupové dali dárek ke Dni matek
Zhruba dva měsíce po slovenských biskupech se ozvali i čeští a moravští biskupové ve věci ratifikace vskutku nebezpečné Istambulské úmluvy, díky níž by se oslovení maminko a tatínku mohlo stát i trestným činem.
M. K. Pijáček
Je mi z toho nanic, Vaše veličenstvo
Zatímco během porodu vévodkyně z Cambridge svět téměř šílel, doktoři z liverpoolského špitálu, takřka v přímém přenosu, usilovali o nežití malého Alfieho. S požehnáním soudu a bez zájmu Vašeho veličenstva.
M. K. Pijáček
Je mi z Vás smutno, pane prezidente
Jako volič, který Vám ve druhém kole dal hlas, byť s obrovským sebezapřením, nevycházím z údivu nad skutečností, že místo státnické účasti při repatriaci pozůstatků J. E. kardinála Berana, pochleboval jste komunistické sebrance.
M. K. Pijáček
Co uděláme s Burešem?
Bratislavský krajský soud zamítl žalobu Andreje Babiše, že je neoprávněně evidován jako agent StB. Pražská kavárna a spol. ihned spustila, že je to estébácký konfident a práskač. Co teď s tím? Půldruhého milionu voličů mu věří.
M. K. Pijáček
Konec hnědého kardinála?
Po vyčpění zemanovského tématu po prohraných volbách, našli si pražští kavárníci jinou oběť. Oběť atraktivní, ba, dokonce atraktivnější než Miloš Zeman. Je to sám pražský arcibiskup, Dominik kardinál Duka. A začali pěkně zostra!
M. K. Pijáček
Také vy budete staří a zemřete!
Podle Jiřího Pehe Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.
M. K. Pijáček
Nejsem bývalý šprt!
Pětadvacetiletý absolvent americké střední školy a odborník na školství Ondřej Kania tvrdí, že na českých školách učí bývalí šprti. To je tedy opravdu hrůza!
M. K. Pijáček
Lucii Sulovské chcípnul pes
Publicistka týdeníku ECHO si na Facebooku povzdechla, že jim zemřel pes. Pavel Bělobrádek ji opravil, že umírají lidé, ale zvířata pojdou či uhynou. A cirkus byl na světě. Dokonce i s Miroslavem Kalouskem.
M. K. Pijáček
Bejvávalo
V ZŠ Benešov Na Karlově v rámci projektu před necelým rokem zkusili výuku osvědčeným způsobem jako za první republiky či za Rakouska. Děckám se to líbilo, rodičům též. Ani rákoska či klečení v koutě jim nebylo proti mysli.
M. K. Pijáček
Drahý otče Josefe
dostalo se mi pocty, abych se s Vámi rozloučil. Je to pro mne čest a zároveň také bolest, poněvadž další setkání s Vámi na tomto světě už nebude.
M. K. Pijáček
Tunisan o silvestrovské noci zapíchl Poláka
Zločinné řádění přistěhovalců z muslimských zemí zasáhlo už i Polsko? Jak jinak si vysvětlit, že majitel bistra, Tunisan, smrtelně zranil polského mladíka? Kdy se to stane u nás? Máme si to nechat líbit?
M. K. Pijáček
Když pojem vlast se už nenosí
V ryku antizemanovského běsnění, téměř bez povšimnutí, se v den státního svátku stalo také něco, co má k tomuto významnému datu daleko blíž, než cokoliv jiného, jakkoli mediálně vděčného.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 284
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x