Hloupost, bohužel, nekvete

Opravdu, bohužel. Neboť kdyby tomu tak bylo, potom by si uherskohradišťská radnice mohla otevřít velmi dobře prosperující květinářství. A možná nejen ona.

K této myšlence mne přivedlo devět dopisů, které mi byly poslány úřednictvem zmíněné radnice. A to na doručenku! Ale napřed kratinké vysvětlení. Stěží se najde někdo, kdo by nevěděl, že za pár týdnů nás čeká velké volební klání. Tentokrát ne do parlamentu, ale do obecních zastupitelstev.  A někde ještě i do senátu. Boj to bude zcela jistě lítý, ba dá se říci zuřivý. Každá kandidátka, kterou podá v dané obci či městě nějaká partaj, partajčička či sdružení, proto má svého volebního zmocněnce. To je člověk mimo kandidátku, který se stará, aby úřední šiml nechcípnul hlady a vše bylo administrativně dotaženo do správného konce. No, a já jsem zmocněncem hned dvakrát. Jednou ve Starém Městě a jednou v Boršicích. Ve Starém Městě, které je městem nejenom podle jména, se vyřizuje vše na jejich městském úřadu. Boršičáci jsou na tom hůř. Přesto, že se jedná o spádovou obec, v případě voleb nejsou svéprávní a tak se o ně starají na městském úřadě v Uherském Hradišti.

A teď k věci. Všichni zmocněnci za strany kandidující v dané obci či v daném městě, musí podle zákona o volbách obdržet rozhodnutí o zaregistrování všech stran či sdružení. Je to proto, aby ostatní strany mohly podat případné odvolání ke krajskému soudu, kdyby k tomu měly zákonný důvod. Tak se stalo i mně. V tentýž den jsem obdržel tato rozhodnutí jak ze Starého Města, tak z Uherského Hradiště.

Staroměšťáci jsou pravděpodobně lidé šetrní a spořiví, takže všechna rozhodnutí určená pro mne nastrkali do jedné obálky A poslali mi to s doručenkou domů. Hradišťáci, to jsou jiní ptáci kabrňáci! Spořivost sem, spořivost tam. Bylo by nehorázné, aby se v jedné obálce navzájem utiskovala rozhodnutí o registraci například lidovců a komunistů! Nebo topáků a socanů. Vědomi si takové nepřístojnosti, hradišťští úředníci poslali každé rozhodnutí zvlášť v samostatné obálce. Samozřejmě s doručenkou. Poněvadž Boršičané byli schopni postavit devět kandidátek, dostal jsem devět obálek.

Nevím, kolik stojí jedna předtištěná  ápětková obálka s doručenkou. Tipuji si to na 5,- Kč. Poštovné činí však 39,90 Kč. Tedy náklady na jeden dopis činí cca 45,- Kč. Takže Staroměšťáci byli schopni poslat mi potřebná vyrozumění za pětačtyřicet korun. Hradišťáky to stálo celé čtyři stovky!!! To jsou přece hospodáři! Ti se s něčím jen tak ne…..! Zajímalo by mne, zda by tak jednali, kdyby to měli platit z vlastní kapsy. Ale tady je to z kapes nás všech, nás daňových poplatníků. Kdyby něco takového udělal můj zaměstnanec, v případě, že bych podnikal, tak bych ho asi na hodinu vyrazil. Přitom stačilo, aby úřední šiml na hradišťské radnici vytočil mé číslo a já to mohl převzít osobně proti podpisu. A stálo by to zhruba dvě koruny za telefon!

Že čtyři stovky je prkotina v rozpočtu města, které za loňský rok hospodařilo se ztrátou cca třiačtyřicet milionů? A letošek bude podobný? Dle mého pohledu se nejedná o žádnou prkotinu. Stačí si jen uvědomit, že pokud městští úředníci hospodaří v drobnostech, jak potom hospodaří ve velkých investicích?

Kdo za to může? Říká se, že ryba smrdí od hlavy. V tomto případě tou hlavou je hradišťský starosta, respektive jeho tajemník. Nevím, zda lidu obecnému je známa činnost pánů tajemníků na městských a becních úřadech. Na rozdíl od starostů místostarostů, kteří jsou na svá místa zvoleni svými příznivci, tajemníci jsou personální a výkonní manažeři městských a obecních úřadů. Jsou to lidé, kteří přímo zodpovídají za správný chod svého úřadu. Jak úřednictvo hradišťské radnice řídí hradišťský tajemník, je asi každému jasné. Místo tajemníka na této radnici vládne asi hloupost. A ta, bohužel, nekvete.