Složí se Hradišťáci na Dr. Pražáka?

Je do nebe volající ostudou, že uherskohradišťská radnice, které již potřetí unikl titul Historické město roku, ponechává bez povšimnutí zdevastovaný hrob významného rodáka a čestného občana města. Ostuda o to větší, že náhrobek, kterému hrozí zřícení, je dílem významného vídeňského sochaře Vincence Pilze.

Detail silně poškozeného Pilzova náhrobku.M.Pijáček

Před více než sedmi týdny jsem se obrátil na uherskohradišťského starostu Libora Karáska s dotazem ve věci opravy hrobky JUDr. Aloise Pražáka, nacházející se na hřbitově v Uherském Hradišti – Mařaticích. Odpověď jsem obdržel přesně takovou, jakou jsem očekával. Žádnou. Chápu, že pan starosta má před volbami jiné starosti, než odpovídat na dotěrné otázky obyčejného, řadového občana města.

Vzpomínaná hrobka tvoří vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie dominantu hřbitova. Tvůrcem náhrobku je s vysokou pravděpodobností varnsdorfský rodák, žák a později také člen Vídeňské akademie, sochař Vincenc Pilz, který vytvořil mnoho alegorických a mytologických soch a podobizen, a který také vystavoval na světové výstavě ve Vídni v r. 1873. Tedy umělec velkého formátu. Jedno z jeho děl, kterým by se město, jež se již několik let uchází o získání titulu Historické město roku, mohlo právem pyšnit, je v takovém stavu, že hrozí jeho zkáza. Náhrobek je před zřícením zajištěn lešenářskými trubkami, prostor kolem je ohraničený červeno-bílou páskou a přikrášlen několika papírovými cedulkami v mikroténových přebalech s textem „POZOR!!!! NEBEZPEČÍ ZŘÍCENÍ NÁHROBKU“. Opravdu, příkladný přístup radnice rádoby historického města k uměleckému dílu.

Kdo  byl JUDr. Alois Pražák?

V hrobce rodiny Pražáků je kromě ostatních členů rodiny pochován rovněž svobodný pán JUDr. Alois Pražák, od jehož narození uplynulo letos v únoru 190 let a v lednu příštího roku tomu bude 110 let, co zemřel. Čím byl tento příslušník nižší šlechty tak významný, že se práce na náhrobku rodinné hrobky ujal renomovaný vídeňský sochař? Proč by se uherskohradišťská radnice měla starat o hrob nějakého zhýralého aristokrata? Tyto otázky jsou možná na ostří nože a připomínají socialistickou rétoriku. Nicméně s ohledem na nezájem radnice, nemůžu se ubránit dojmu, že postoje k některým kategoriím občanů se nezměnily ani dvacet let po listopadu.

Doktor Alois Pražák, uherskohradišťský rodák, byl od roku 1848 poslancem říšského a zemského sněmu, současně byl hlavním představitelem Národní strany na Moravě, jejíž členové byli později označováni jako „staročeši“. Vždy si uvědomoval svůj slovanský původ a především své moravanství. Vždy se cítil být více Moravanem než Čechem, a proto se ani nezúčastnil slovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Když však byl povolán do moravského stavovského sněmu, rád toto pozvání přijal. Stal se i poslancem nově zvoleného sněmu Markrabství moravského. A právě na jeho půdě vystoupil s takovou razancí proti politickému a organizačnímu splynutí Moravy s Čechami, že dokázal rozhodující měrou ovlivnit i názor ostatních poslanců.“

Po politických neúspěších při jednáních s vídeňskou vládou v roce 1871 setrvali čeští představitelé v pasivní rezistenci. Moravané však pod vedením Pražáka už v roce 1874 vstoupili do říšské rady a Alois Pražák se v roce 1879 stal ministrem bez portfeje. Když se Češi konečně probudili z letargie a obeslali říšskou radu, stal se Alois Pražák v Taafeho vládě ministrem spravedlnosti. Z titulu své vládní funkce se významně podílel na přípravě tzv. Stremayerových jazykových nařízení, jež měla být prvním krokem ke zrovnoprávnění češtiny s němčinou v českých zemích. Pražák byl i jednou z vůdčích postav punktačních jednání r. 1890. Když tato jednání nakonec zkrachovala stejně jako politika staročechů, dvaasedmdesátiletý Pražák odešel z vlády i z aktivní politiky. I po odchodu do soukromí však prosazoval neúnavně myšlenku ústavních změn ve prospěch autonomního postavení českých zemí v rakousko-uherské monarchii.  V té době byl již povýšen do šlechtického stavua byl členem panské sněmovny až do své smrti v lednu 1901.

Bez Aloise Pražáka by především Brno vypadalo asi poněkud jinak.  Významně se podílel na budování Okružní třídy po zbourání městských hradeb, jejíž součástí je dnešní Husova, dříve Eliščina ulice.  Bez něho by asi nestál Besední dům, ani dnešní Moravská galerie. Ta sídlí právě v Pražákové paláci, který, stejně jako Besední dům, projektoval významný zastánce ideálu řecké renesance, architekt Theofil Hansen. Tento palác obývala rodina Pražáků až do jeho znárodnění, či spíše ukradení komunistickým režimem. Pražák se rovněž významně podílel i na vybudování nemocnice U svaté Anny, jejíž projekt zadal rovněž Hansenovi.

Vděčnost potomků?

Tři desítky let byl JUDr. Alois Pražák vůdčí osobností české, nikoliv poněmčené, Moravy a nejvýznamnějším českým politikem 19. století na Moravě. Je proto s podivem, že právě v Brně, pro které udělal nejvíce, se po něm kromě obytného paláce na Husově ulici jmenuje už jen ulice v Horních Heršpicích. Tedy nic moc!

Přesto jeho jméno nechybí mezi čestnými občany např. Pardubic, Boskovic či obce Kobylí.  V Ostravě, městské části Mariánské Hory – Hulváky, je po něm pojmenována jedna z ulic.

A co Hradišťáci?

Jak se mají k významnému Moravanu v jeho rodišti a místě jeho posledního odpočinku?  Daleko hůř než v Brně. Vlastně skoro nijak. Slůvko "skoro" užívám proto, že o problému na radnici asi vědí a něco se pomalu začíná dít, jak o tom svědčí trubkové podpěry náhrobku a červenobílá páska obepínající inkriminovaný objet.

Měl jsem však i další otázky, týkající se Dr.Pražáka, nejenom schátralý hrob. Proto jsem zavolal na radnici, kde po několikerém přepojení jsem byl odkázán na webové stránky města a na městsské informační centrum. Sláva, konečně bude má troufalá zvědavost ukojena. A nebylo těch otázek málo.

Je po slavném Hradišťanu pojmenována nějaká ulice, park či jiný objekt? Je zapsán v seznamu čestných občanů města? Žádný objekt, nesoucí jeho jméno jsem nenašel. Seznam čestných občanů v Uherském Hradišti rovněž. Řada obcí či měst má na svých webových stránkách seznam čestných občanů, často včetně seznamu těch, kterým toto čestné občanství bylo odňato. Na stránkách Uherského hradiště však na tohle téma není vůbec nic. Náhodou na Wikipedii je seznam rodáků významných osobností města. O doktoru Pražákovi tam není sebemenší zmínka. Zato je tam uveden Petr Nečas či Radim Bičánek.

Na stránkách Městského informačního centra existuje obsáhlý seznam osobností se vztahem k městu či regionu. O doktoru Aloisi Pražákovi však ani zmínka. Na urgovaný e-mailový dotaz mi byla potvrzena moje domněnka, že v Uherském Hradišti nic nenese jméno Aloise Pražáka. Co se týká čestných občanů, jejich seznam neexistuje. Údajně počátkem devadesátých let něco podobného dávali dohromady v okresním archivu. Tam jsem také zjistil, že Městské zastupitelstvo v Uherském Hradišti udělilo čestné občanství svobodnému pánu JUDr. Aloisi Pražákovi dne 25. 9. 1890.

Závěr?

Pokud uherskohradišťská radnice hodlá podniknout něco ve věci žalostného stavu místa odpočinku čestného občana JUDr. Aloise Pražáka, je otázkou, proč otcové města nechali tuto záležitost dojít až tak daleko. Jedná se o šlendrián, padající na hlavy zodpovědného úřednictva radnice a taktéž na hlavy volených orgánů města. Oprava náhrobku a vlastně celého místa nebude sice nebude příliš drahá ale ani docela levná (bude však daleko a daleko levnější než megalomanský aquapark či stejně megalomanská rekonstrukce náměstí s tribunou před kostelem). To je pouze jedna stránka problému. Druhou stranou je skutečnost, že město, pyšnící se úctou ke své historii, na kterou jsem i já jako Hradišťák, byť  ne rodilý, náležitě hrdý, že toto město tak projevuje i určitou dávku lhostejnosti vůči tomu, co není přímo v centru a kam návštěvníci Uherského Hradiště zavítají jen ztěží. Proto si myslím, že vedení města by nemělo nikterak váhat ve věci zřízení nápravy, poněvadž může dojít i k nenapravitelné škodě, tedy ke zřícení. Jen aby to někoho nezmrzačilo. Kdo by za to nesl vinu? Nabývám dojmu, že by to mohli být konkrétní lidé z uherskohradišťské radnice.

Rovněž by představitelé města měli zvážit pojmenování některé části Uherského Hradiště po Aloisi Pražákovi. Co tak pojmenovat zamýšlený nový park v areálu bývalých kasáren jménem tohoto významného rodáka? Je to špatný nápad?  Tak ať někdo navrhne něco lepšího.

Nicméně, pokud radnice urychleně nepodnikne rázná opatření, vedoucí k nápravě, nezbude nic jiného, než vyhlásit veřejnou sbírku na záchranu hrobky čestného občana Uherského Hradiště. Lapidárně řečeno, Hradišťáci se budou skládat na Pražáka. Myslím tím na Dr. Pražáka.